Největší výhrou v životě je osvobodit se z vězení do kterýho se člověk uzavřel sám.

Fact or fiction

9. května 2008 v 11:46
Je velmi vychytralé nazývat graffiti uměním, protože graffiti vzniklo mimo systém, kdežto umění systém má. Když dáte graffiti do galerie, je to jako když dáte zvíře do klece...
 

Praha...není jenom most a hrad

7. května 2008 v 15:00 | eM.
Taky se Vám stalo, že si tak žijete a žijete a najednou zjistíte, že Váš život nemá žádný smysl? Je to tak rok zpět, co jsem se vydala začít nový život do města měst. Vše se zdálo jako jedno velké dobrodružství. Myšlenky typu: konečně se postavím na vlastní nohy, začnu žít nový život a všechno bude růžové...byly na denním pořádku. Jenže život je tak úžasně nevyspitatelný. Pořád se tu něco děje, a každý nový den ste rádi že máte kde bydlet a kam jít do práce. Praha je nádherná po historické stránce, vše je tu do detajlu promyšlené, ale ty haldy turistů a bezdomovců proplétajících se mezi sebou jsou tak nějak bijící do očí. Každý někam spěchá, zkuste jít po nějaké rušné ulici a z ničeho nic se zastavit. Zvláštní pocit. To nejde popsat to se musí zažít. A proto hurá do Prahy děckááá...

Zrcadlo...

11. listopadu 2007 v 21:47 |  ODPADKOVÝ KOŠ
Odrážíš se v zrcadle,
ani o tom nevíš,
tvůj odraz sleduji,
na co asi myslíš?

Tak mě napadá,
když zrcadlo praskne,
budeš se tvářit zle nebo št'astně?
Ze střípků na zemi,
holými dlaněmi,
snažíš se posbírat svůj rozbitý sen,
bude to trvat celý den,
a noc,
omlouvám se moc.
Ja netušila,
že v tom zrcadle tvá duše byla....
 


Srdce

18. října 2007 v 19:53 | M. |  ODPADKOVÝ KOŠ
Zvláštní věc todle srdce...nikdo nepozná jestli je šťastny nebo se trápi..za každy situace vypadá stejně...


Z utery na středu vino popiju

17. října 2007 v 3:32 | M. |  ODPADKOVÝ KOŠ
Mám tebe, jsme dva, kam to povede, je to jen hra?
Není a nikdy nebude vím to já, víš to ty, sme to my navždy spojeni.

Jsi pro mě klíč k životu, padesát svíček na dortu, které sfoukneme spolu navzdory osudu...

Napadá mě hra, budem ji hrát spolu? Ta hra se jmenuje život....nikdy nevíš kdy spadneš dolu...

mejbiii to nebude tak zlyyy

Můžu tě poprosit? Když se na mě budeš dívat, zavři oči...ať nevidím, jak se ten svět točí..

Máš strach? Všichni ho mají, ne každý ho dá na sobě znát a může to být i vrach...

Bojíš se smrti? Smrt se bojí tebe ..nechcou tě ani v nebi a ni v pekle...

Spadla klec..na tebe?, vedle tebe?..nikdy tak jak bys chtěl.
Mladí jsme pořád akorad bordel máme větší v hlavách.
Dej životu ránu, on ti ju dvakrát vrátí..
A nepíj začínáš se mi rozmazávat...
Neverending story...

Jedny startky.čeveny,kratky...

9. října 2007 v 15:13 | M. |  ODPADKOVÝ KOŠ
3 vajgle v popelníku,
přitopte pane kotelníku,
modré startky na stole,
koukají na mě ospale.
Poslední cígo uvnitř,
z plna hrdla se rozkřič...
Doprčic, kdo pude pro další modrou smrt do trafiky?

Dám si poslední cigáro a usnu,
ještě předtím nikotinové sliny z okna flusnu.
Mejbí se mi budou zdát sny,
doufám, že nebudou zlý...

Skrýš

9. října 2007 v 15:08 | M. |  ODPADKOVÝ KOŠ
Ukrývám pocity...
Mám však tolik kapacity???

Pec nám spadla

16. března 2007 v 12:20 | Mukkhi
Tak jen aby bylo jasno, Pec pod Sněžkou není žádný velkoměsto, ale i přesto je tam v knajpách celkem husto!!A to je moje gusto :) Viz. FOTO

Sama

15. listopadu 2006 v 11:37 | Mukkhi |  ODPADKOVÝ KOŠ
Nechci být tím,
kým sem,
má osoba zdá se být pouhým snem.
Jsem vězněm ve svém těle,
nadoživotí sama v jedné cele...

Jen tak

29. října 2006 v 20:16 | Mukkhi |  ODPADKOVÝ KOŠ
Páteg to je den :)

Když je pátek ráno, vstáváš, a celému světu s chutí máváš,
myslíš si že všechno zvládáš.
Nerozhodí Tě ani déšť zlehka kapající z nebe,
když vyjdeš na ulici kapky minou Tebe.
Na očích máš růžový brejle,
seš nad věcí,
nikdo s tebou nevyjebe.
Den přežiješ jako ve snu,
seš v euforii ani nezapneš bednu.
Když už si sedneš tak jedině k pifku,
v tvý oblíbený knajpě Ti kámoš objedná slifku.
Domu přideš jak troska, matka Tě mezi dveřma zliská.
Padneš do postele a spíš, jak houmles smrdíš :)

Kam dál